středa 1. června 2022

KRUH ŽIVOTA


 

Pravda co před lety

byla pro ni ryzí

je rozbitá na střepy

vlastní slova jsou jí cizí.

Říkala lidem

jak v životě se chovat

s ledovým klidem

rozvést se? Provdat?

Myslela, že rozumí

oč v životě běží

už tuší jak málo ví

a staré pravdy

jí v hlavě leží…

Snad ne na vždy?

Ptá se sama sebe…

Trápí ji přetržené lidské vazby

a zima, z níž u srdce jí zebe.

To co lidem radila

 nejde vzít zpátky

Ví, že se mília

už nedělá další zmatky…

Těžko jde vysvětlit

že vše je jinak

ne ze vztahu odejít

ale co vadí mi naučit se vnímat…

A lásce dovolit ať naplní ti srdce

každému odpustit

sobě však nejvíce…

Vše co děje se

tvoříme ve vlastní hlavě

Jen blbec teď směje se

že vše zvládne hravě…

Nelze však zrušit vztah

a chtít budovat jiný

Je to špatný tah

po čase na muži najdeš stejné chyby…


Protože neseme si vzpomínky

které láskou neočištěny nám realitu tvoří

vystoupit z kruhu má své podmínky

jen odpuštění a láska pak se i pevné zdi zboří…




středa 18. května 2022

SEN NEBO ŽIVOT?

                                                                                    

 Máš hlavu v oblacích?

                                                   

Bojíš se spadnout?

Sny na měkkých polštářích

pomalu slábnou.

Venku je nový den

ty noc voláš zpátky

kousek krásných snů jen

než v reálu problémy a zmatky…

Těch životních přešlapů

a nelidských hrozeb

do orlích pařátů

tvůj život byl hozen

a trhán je na kusy

to zloba lidská umí

jen samé mínusy

a kdo bojí se, nechápe a čumí….

Kam že to šlapu?

Kde cesta má končí?

Roky mládí jsou v trapu

ale pravda ta útočí…

Surová ve své ryzí podobě

když zjeví se tak to bolí

už neznáš jak být v pohodě

a pravda dál mlátí tě svou holí.

Kde najít lék na bolest?

Jak přivolat zpět krásný sen?

Z prázdným výrazem opíráš se o pelest

a víš, že půjdeš fáč hledat ven…

Abys večer unaven vrátil se do sna

s vědomím denního boje

ve snu na tobě nikdo nepozná

že zas šlápls do lidského hnoje…

Jak nebát se pádů?

Když balanc nad propastí jen tak tak držíš

ta propast plná je hadů

a i když se ještě hrbíš

na světě drží tě práce na sobě

a mít sebe rád i v této uspěchané době

je dar, který nenecháš si vzít

i kdyby pravda znovu natloukla tobě

vždy je tu naděje, pro kterou vyplatí se žít….