Jsou dny tady na zemi
které žít se ti nechce
ani silná vůle nezmění
cestu osudu přece?!
Když na osud věříš
voláš k sobě i to špatné
o pozemském bytí jen málo víš
vždyť jen za odměnu máš to krásné…
Bez práce nejsou koláče
to učili tě doma
ale roky práce co nebaví
umořili by i slona.
Jak tedy mít jmění boháče
když trápí tě bolest těla
která přešla už v nemoce
a ty ztrácíš se v tom, co jsi dříve chtěla…
tak ventiluješ vztekem své emoce
a marnost žití pohltí tě zcela…
Možná závidíš život bohatým
i ty chceš se mít lépe
je to jako dát proud vodám stojatým
když oči zůstanou slepé…
Tak vstup k sobě do ticha
nechej čas jen tak plynout
šance mít vše je veliká
nenech se do bahna spadnout.
Život svůj představ si krásný
v barvách které se tobě líbí
zakřič, jsem prostě úžasný
za sebou nechej své chyby.
Pak vnímej klid svého nitra
po chvíli uslyšíš tichý hlas
když ne dnes tak to bude zítra
na tvorbu života dej si čas.
Věř, že budeš vše mít
odlož své pozemské musím
po cestě svobodné vůle chceš-li jít
řekni já tvořit v tichu si zkusím….
