PODZIM

                                           

Ranní mlha jako mléko

pod stromy leží zlaté listí

ve vzduchu kouř jako když hrnci zvedneš víko

že podzim je tady tím jsme si jistí

ve dne sluníčko

ukáže se na chvíli

smutno mi je maličko

už listí jsme sklidili

a tři měsíce každý den

budou mě vítat holé větve stromů

podzim je v přírodě plný změn

já přesto se těším do tepla domů

zalezu do deky

v ruce hrnek horkého čaje

k němu máslové sušenky

chlad v těle mi pozvolna taje

příroda usíná

i já mám v sobě pocit klidu

bíle jinovatka vše přikrývá

na tu krásu vždy z tepla za oknem dívat se budu…

                                                                               

 

PRAVDA A SNĚHULÁCI NA LEDU

 

""Dobrý den" řekla lež. "Dobrý den" odpověděla pravda. "Nádherný den" řekla lež. Pravda se rozhlédla, aby se ujistila, zda je to tak. Bylo.

"Nádherný den" řekla tedy pravda. "Ještě hezčí je to jezero" řekla lež. Pravda se znovu rozhlédla, jestli je to tak a souhlasila. Lež běžela k vodě a řekla: "Ta voda je ještě úžasnější. Zaplavejme si." Pravda se dotkla vody svými prsty a voda byla opravdu skvělá. Důvěřovala lži. Obě se svlékly a klidně plavaly.

Po chvíli vyšla lež z vody, oblékla si šaty pravdy a odešla. Pravda nebyla schopná obléci si šaty lži, začala kráčet bez oblečení a všichni se jí děsili, když ji uviděli. A tak se stalo, že dnes lidé raději přijmou lež oblečenou za pravdu, než holou pravdu." - Jean-Leon Gerôme

                                                                   

Je to, jako s touto muchomůrkou krásně vypadá i jíst se dá, ale dobře nám po ní nebude. Pokaždé když jedeme na hřiby neodolám a tuto houbu si vyfotím.

A také se nám lež za pravdu převlékla v případě té nemoci, co tak řádí po naší planetě. Pravda je že když se tento vir zakousne tam kde má živnou půdu jako je obezita, vysoký tlak, cukrovka a kde imunita je takřka nulová většinou to končí smrtí. Ano i mě zemřela dobrá známá, ale ona měla všechny výše zmiňované nemoci + vysoký věk. Soused z ulice 38 let věřil doslova všemu co se objevilo v mediální masáži o smrtonosném viru bez desinfekce a roušky neudělal krok. Jeho kolega v práci vir dostal a tak i on musel na test. Druhý den po té co se dozvěděl, že je nemocný dostal horečku den třetí ho odvezli do nemocnice a den čtvrtý umřel. On si ve stejný den nechal udělat testy dva ten čínský a pak si zaplatil ještě jiný. Výsledek toho druhého testu byl, že je zdravý přišel ale s denním zpožděním. Umřel tedy na strach.

Lež se nám tu prohání v kabátě pravdy a většina národa jí slepě věří. Možná by stačilo jen otevřít oči použít zdravý rozum a začít se ptát co se skrývá za touto celosvětově propagovanou lží..                                                                       

Jak už jsem psala v jedné ze svých veršovánek nelžu sobě ani člověku žádnému ale stále se mi opakuje že pokud mluvím pravdu lidi mi nevěří. Pokud lžu tak ano. Moje máma by mě měla znát za těch skoro 50 let, a přesto ji musím pravdu balit do omáčky slov. Když lžu vše mi věří.

Když jsem se ptala svého rytíře co si o tom myslí řekl že si mám našlápnou do parlamentu, že ty lži lidem podám alespoň trochu srozumitelně a nikdo to nepozná. Někdy se sama sobě divím proč se ho na něco ptám ale zase je u nás veselo. A smích jak se říká, je nejlepší fáč na vše.

Moji sněhuláci na okně se dočkali letos prvního ledu, co maluje mráz. Škoda že to vydrželo jen pár hodin. Tyto malůvky jsou vždy moc krásné. No zima má ještě čas tak třeba bude letos i sníh.

COVÍDEK

 

Jak říkali a vlastně stále říkají covídkovi se u nás na jaro zalíbilo tak chtěl vidět i náš podzim. Léto ne tak možná na zimu taky odtáhne jinam. Nerozumím tomu množství zbytečných opatření, které nás chránili a chrání jen zdánlivě. Tak třeba jsou zavřené malé obchody, kde si majitel může ohlídat vstup jednotlivě a menší počet lidí v prodejně a ostatní čekají venku kde covídek není tak důsledný. Oproti tomu otevřené velké prodejny potravin kde je prakticky denně hlava na hlavě.

Slyšíme o tom, že nemoc je nebezpečná pro naše seniory, ale čas pro nákup jim tentokrát vymezen nebyl. Přitom většina těchto lidí je mediální masáží tak vystrašena že i při obyčejném kýchnutí mají dojem že covídek už si je připravuje a protože se toho rádoby smrťáka bojí, onemocní už jen ze strachu. A je tak že neumírají dost rychle tak se budou povinně testovat, aby strach při pozitivním testu udělal své…

Asi už chápete že patřím do té poloviny lidí, kteří vidí covídek jako zbraň na zničeni ekonomiky a snížení počtu lidí po celém světě. V přírodě se těžko vyskytne vir, který ve výsledku kosí lidi s nemocí jako je cukrovka, obezita, vysoký tlak a tak bych mohla pokračovat… Je zajímavé už to, že je zaměřen hlavně na tyto nemoci + vysoký věk.

Máme nouzový stav zákaz vycházení a mě jde hlavou otázka, proč v roce tuším 1995, kdy na chřipku umřelo 12000 lidí nebyla přijata stejná opatření. Vždyť chřipka je zabiják jako covídek když ji schytáte naplno. Kdo zažil ví o čem mluvím.

Je hodně lékařů a zdravotního personálu který svou práci dělá zodpovědně a svým hezkým přístupem lidem opravdu pomáhají. Několik lékařů prošlo mým životem a při vzpomínce na ně cítím jen vděk a úctu. Pak jsou tu i ti co si doktořinu nezvolili jako poslání a dělají to jen pro peníze. Doba covidová krásně odhalila kdo je kdo. Potřebuji recept na lék na štítnou žlázu a zjistím, že můj praktik i odborná lékařka někam zmizeli. Tak neberu nic a počkám, až se objeví. Ovšem unavuje mě vidět zdravotníky pózující v leže na zemi po 12 hodinové směně před fotoaparátem nějakého novináře a křičící titulek o lidech v první linii. Myslím že si toto povolání vybrali a museli tedy počítat s tím, že mohou přijít nakažlivé nemoci, které oni budou muset léčit tak proč ta komedie…. Pro mě jsou v první linii prodavači, průvodčí, řidiči autobusů co nemají ochranné obleky a ten hadřík co mají na puse, pokud není často měněn ve výsledku akorát ublíží a ochrana je nulová.

Pokud je ovšem před čím se chránit. Ti v naší vládě, kteří šíří na obrazovkách televizí strach po skončení pořadu jsou tajně foceni v hloučku stojící a bez roušek. Takové chování mě vede k přesvědčení že covídek je potvora co se na člověku umí vyřádit, ale nevleze na každého a pokud ano způsobí problém jen u lidí, kteří už nějakou nemoc mají.

Sama patřím do skupiny lidí se sníženou imunitou, ale odmítám pochybný test s Číny, na který jsou alergické reakce a neodzkoušenou očkovací látku která se testovala tři měsíce a o jejích vedlejších účincích raději ani nechci přemýšlet.

Přijde mi, že se svět zbláznil. Je mi smutno z lidí co druhé špehují a udávají za roušku pod nosem. Nebo je venku v přírodě na procházce legitimována rodina o čtyřech lidech že nemají roušky, když nemusí a široko daleko nikdo není. Je mi smutno z toho, že na ulicích nevidím smích a radost. Místo toho vidím prázdné výlohy obchůdků, do kterých jsem dřív ráda chodila.

Přála bych si, aby se vše vrátilo do starých kolejí, ale čas nejde pozpátku tak mi nezbývá než smířit se s tím že po covidivá budoucnost bude asi jiná, než jsou mé představy a přání.