TAKOVÉ MOJE DNEŠNÍ TVOŘENÍ. JE ZVLÁŠTNÍ, ŽE KDYŽ VEZMU DO
RUKY ŽEHLIČKU A NANÁŠÍM NA PAPÍR VOSK ZMIZÍ MI Z HLAVY VŠECHNY MYŠLENKY
JSEM KLIDNÁ A USMÍVÁM SE. PRO MĚ DOBRÝ ÚNIK OD REALITY. LIDIČKY, KTERÝM JSEM
OBRÁZEK DAROVALA NEBO PRODALA ŘÍKAJÍ ŽE JIM DÁVAJÍ POCIT KLIDU A TAKÉ ENERGII. JESTLI
SE VÁM MÉ OBRÁZKY LÍBÍ NEBO NE MI MŮŽETE NAPSAT DO KOMENTÁŘŮ.
úterý 31. března 2020
neděle 29. března 2020
MOJE SAMO LÉČENÍ
Je to pár let co jsem v bývalém zaměstnání zakopla o
paletu a způsobila si pro mě chvíli bolavý nehet. Bylo mi jasné, že mi po čase
nehet sleze, odroste a bude zase zdravý. Nestalo se tak nehet sice slezl, ale
ten nový se podebral plísní. Rostl všelijak do stran anebo nahoru a při jeho
pilování a stříháni jsem si užila něco bolesti.
Šla jsem do lékárny a nechala si doporučit čím nehet léčit a
vyléčit. Věděla jsem, že plíseň se léčí pomalu a tak jsem se držela toho, co
bylo napsáno v příbalovém letáku. Nutno dodat že první léčivá vodička mě
ani moc nestála. Jenže po půl roce byl nehet stejný ne li horší. A tak jsem se rozhodla,
že se poradím se svým lékařem. Dostala jsem mast, která je na předpis ale
pojišťovna ji nehradí a nebyla zrovna levná. Znovu stejný postup mazání a
pilování a pro mast jsem si během půl roku šla ještě dvakrát. S nehtem se
ale nedělo nic byl stále stejný. Lékaři jsem řekla, že se to nezlepšilo a on mi
napsal tentokrát přípravek tekutý a ještě dražší než byla mast. Obrnila jsem se
trpělivostí a znovu nehet léčila podle návodu. A znovu nic. Jen mě to stálo víc
peněz. A ještě jsem si vlastní neopatrností píseň přenesla na palec druhé nohy.
K lékaři už jsem nešla a vyzkoušela na nehty kde co ovšem jen s malým
nebo žádným výsledkem.
No nevzdala jsem to a při pátrání na internetu jsem si četla
komentáře na jeden přípravek údajně hubící plíseň. V komentáři nějaké žena
psala, že jí pomohl vitamin E. Rozříznout kapsli a vymačkat na nehet. Krabička
tohoto vitaminu mě stála 50 Kč. Používám cca 3 měsíce a nehty odrůstají a jsou
zdravé. Netušíte, jakou mám radost a všem kdo marně bojujete s nehtovou plísní
mohu jen doporučit. Skoro nic to nestojí, ublížit si nemůžete a pak už jsou jen
dvě možnosti, že to pomůže anebo ne.
Také jsem se rok trápila se svěděním kůže na holeni. Nic tam
nebylo vidět ale kůže v tom místě svědila tak že jsem si ji rozškrábala do
krve. Od lékaře jsem dostala mast, která nepomohla a při další návštěvě jsem
dostala vynadáno, že si to správně nemažu. No chyba na mé straně nebyla to jsem
věděla. Snažila jsem se teda neškrábat a někdy to byl docela boj. Pak se mi v puse
začali dělat afty a jazyk jsem měla na několika místech krvavý. Tak jsem ho
vyplázla na lékárnici a ta mi doporučila B komplex. Do týdne jsem měla pusu
zdravou a po 14 dnech jsem si všimla, že mě už nevědí kůže. Dočetla jsem se, že
mi chyběl vitamin B6.
Vitaminy jako doplněk stravy čas od času užívám ale asi je
to mému tělu málo. Kladu si ale otázku proč lékař skoro vždy napíše něco
drahého a ne účinného. A když se neduh vyléčit nedaří ještě vás viní že je
chyba na vaší straně. Chápu, že každé lidské tělo je jiné a jinak reaguje na
různé druhy léčení. Ale ten kdo se učí doktorem určitě ve škole četl něco i o
vitaminech a o tom co se v těle děje je li jich nedostatek. Možná by stálo
za to zamyslet se při psaní receptu nad tím, co člověku opravdu pomůže a ne se
pří tom vidět na dovolené za darmo za předepsané léky které často vůbec neléčí.
Možná si řeknete, že tu kydám hnůj na doktory v době kdy
je potřebujeme když nám tu řádí COVID -19. Věřte, že takto tento článek myšlen
není. Je zde jen popsána moje vlastní zkušenost jak si pomoci sama. Možná že
lék i na COVID-19 na nás kouká z regálů lékáren jen je tak levný a
jednoduchý že o něm nikoho nenapadlo přemýšlet.
Přeji všem, co dočetli mé psaní až do konce hlavně zdravíčko, klid a víru
v lepší časy.
pátek 13. března 2020
TAK SNAD UŽ BUDE LÍP
Jak už je napsáno v článku HODNĚ HOŘKÁ PILULE podala
jsem na úřad práce odvolání proti rozhodnutí holku vyřadit z evidence uchazečů
o zaměstnání, protože v čase kdy se tak stalo, byla pod vlivem nemoci ve
špatném psychickém i fyzickém stavu. Řekla jsem si, že když vše dobře dopadne,
budu mít o starost méně a když špatně no tak se s tím nějak popereme. Na
klidu mi přidalo, že holka bere poctivě léky a její stav se lepší.
Ale asi si klid prostě nezasloužím.
Úřednice, která má na starosti vyřízení odvolání mi po
telefonu řekla, že lékařská zpráva kterou jme do odvolání vložili na to aby
holku nevyřadili nestačí. Máme znovu zajít k lékařce, co ji léčí aby přímo
napsala v jakém stavu byla holka v prosinci, kdy se nedostavila na
domluvenou schůzku. Neviděla jsem v tom žádný problém a úřednici řekla, že
to zařídíme. O nic nejde to půjde rychle, protože paní doktorka při minulé
návštěvě holce několikrát zdůraznila, že její špatný zdravotní stav trvá už
několik měsíců. Ale chyba! Po té co jsem doktorce řekla, co chci tak odpověděla,
že nic takového nenapíše, protože holku v prosinci neviděla. Pro mě celkem
studená sprcha. Ještě jsem to nevzdala a doktorce zopakovala, o čem mluvila při
minulé návštěvě. Ona na to že to co řekla je pravda, ale na papír mi to
nenapíše…
Nerada něco vzdávám a tak mě napadla poslední možnost a to
zajít za praktickou doktorkou. Trvalo to chvíli, než jsem vysvětlila, co chci a
paní doktorka mrkla do karty a napsala přesně to, co jsme potřebovali.
Hned jsme šli na PÚ. Papír jsem předala úřednici. Chvíli se
nic nedělo a pak jsme si obě vyslechli kázáni o tom že ona teda holku nevyřadí
z evidence i když by měla a že jedná proti předpisům. To jsem jí nevěřila,
ale něco nám říct musela. Čím ale korunovala svou řeč byla otázka, jak dlouho
bude holka práce neschopná. Říkám nejdřív se to musí pře léčit a pak operace. A
ona na to takže se objedná na operaci a do měsíce je práce schopná. Najednou mi
bylo horko a říkám jedná se o toxickou štítnou žlázu, která se nedá operovat v aktivním
stavu nejdřív musí být správná hladina hormonů v krvi a to může trvat
měsíc i rok. Úřednice se celá naježila a štěkla, že ona není doktor a slečnu
vůbec nezajímá, o čem se tam bavíme a že s takovým přístupem se ještě
nesetkala. Jsem se otočila na holku a vidím, že mi tam spí ve stoje. Blbost
některých lidí je lépe nekomentovat a tak jsem jen protočila oči jemně vzbudila
holku a odešla.
Ano úředníci i lékaři jsou jen lidé. S příjemným a vstřícným
jednáním úředníků jsem se setkala v životě jen několikrát. S doktorkou,
která něco jiného mluví a něco jiného dělá poprvé. Pro mě nová zkušenost. Tak
snad už bude jenom líp.
neděle 1. března 2020
HODNĚ HOŘKÁ PILULE
Moje dcera svou první práci ukončila ve zkušební době, aniž
by měla domluvenou práci jinde. Takže se nahlásila na pracák no a protože
nepracovala rok tak žádná podpora. To víte, že se mi nelíbilo její nerozumné jednání,
ale řekla jsem si, že pracovních míst je v jejím oboru volných dost tak
bude doma jen chvíli. Konec listopadu a prosince a stále nic. Na mé otázky stejná odpověď že si práci hledá,
ale nikde nic není. V lednu už jsem na ni přitlačila, že sedět mi doma
nebude tak aby šla někde na brigádu. A ona přišla s tím, že má práci. Byla
jsem moc ráda, že si našla dobré místo a vnitřně jsem se uklidnila. Do práce
chodila ráda a sem tam mi řekla i nějaký zážitek a rozpis směn měla v mobilu
tak jsem tuto starost pustila z hlavy. Neřekla jsem jí, aby mi ukázala
pracovní smlouvu. A taky proč? Holce je 21 let a vše co a jak si má zařídit
jsem řekla několikrát. Vždycky se chovala zodpovědně a nějaké podvody a lhaní
to nebyl její styl. Vlastně jsem jela na vlně spokojené matky.
A to byla chyba!
Také jsem už delší dobu sledovala, že se jí třepou ruce ji
za dva a nepřibírá na váze, padají ji vlasy a častá změna nálady. Mám v mládí
odoperovanou štítnou žlázu a přesně takto jsem to měla před operací také jen s tím
rozdílem, že já nejedla nic a přibývala na váze i z vody. Od srpna jsem jí
dokola říkala, aby si zašla k lékaři na krev, že tak se to dá zjistit. V únoru
tam konečně šla a výsledek byl hodně špatný. Kdyby se neléčila, byla by v ohrožení
života. Takže nejdřív se to musí pře léčit a pak operace. Říkám jí nech si
napsat neschopenku a odnes jí do práce. A taky se zeptej, proč ještě nemáš
výplatu. Když jsem večer přišla z práce domů holka nikde a mobil vypnutý.
Ráno telefon od její lékařky že si nepřišla pro léky a že ji volali do práce a
tam jí nikdo nezná. Tak jsem holce napsala sms ať se mi okamžitě ozve. Ten den
jsem ještě našla ve schránce dopis z pracáku. Do cizí pošty nikdy nejdu,
ale tentokrát jsem nezaváhala. V dopise stálo, že jí PU vyřadil z evidence
proto, že nepřišla na domluvenou schůzku. V jejím šanonu kde má všechny
dokumenty žádná smlouva o tom že pracuje nebyla. Došlo mi, že si novou práci
vymyslela, lhala a klidně ze mě tahala peníze s tím, že mi je po výplatě
vrátí. Po pravdě to byla hodně hořká pilule, kterou jsem musela spolknout.
Holce jsem napsala, že už všechno vím a že jí hlavu neutrhnu
tak aby se vrátila domů, protože musí začít brát léky na nemoc. A taky že jí
pomůžu dostat se s toho průšvihu na pracáku. Sepsala jsem jejím jménem
odvolání s tím, že je ve špatném zdravotním stavu a nemůže pracovat. Jistá
si ale kladným výsledkem nejsem. Nejspíš to dopadne tak že k tomu že je
doma zadarmo budu platit ještě půl roku zdravotní pojištění, pokud jí na
operaci nevezmou dřív.
Je doma a poctivě bere léky. O nic se nestará a nic jí
nezajímá. Ožije jen když je na telefonu její kluk ke kterému utekla když tušila
že vše praskne.
Přemýšlím o tom kde jsem udělala chybu? Možná jsem na ni měla být více přísná... a možná by ani přísnost nic nezmohla když se spojí hloupost s leností....
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)