pondělí 14. února 2022

SVĚTLO VE TMĚ


 


Když venku dlouží se stíny

jdou na ni smutky,

splíny…

Už netěší ji chlad zimy…

Vidí horká těla

v jejich srdcích cítí led

láska je nevěrná

ve slovech med

proč ona by měla chtít

trápit se tím citem celá…

Vždyť trápení nerovná se žít

jen alkohol do sebe chce lít…

Je ztracená.

Nezná cestu zpátky

ty těla rukou hlazená

za pohlazení hmotné statky…

Je zhrzená.

Láska nemůže být jen obchod…

Je zmatená.

S partnerem jménem život chce rozchod…

Všude je tma.

Kdy probudí jí světlo?

Co prožívá, není hra

tak nějak asi vypadá peklo…

Vždyť každý má právo na štěstí

proč ona se s tím svým míjí…

Sykot v uších

od klubka zmijí

co děje se v duších

když jejich těla alkohol pijí?

A zmije dál syčí a šelestí…

Ztratila jiskru naděje

v hlavě jen samé zmatky

že z toho co žije se pobleje,

ale z alkoholu má v krku zvratky…

Možná jí není pomoci

přešla už na druhou stranu

i tak z lidí stávají se otroci

kocovina možná vyčistí jí hlavu??

Tak narovná záda

v srdci stále žádný cit

na peklo cítí se mladá

dobře ví, že chce a bude žít…


7 komentářů:

  1. Chtělo by se mi říct pěkná báseň. Tak se musím opravit zajímavá, i když hodně smutná a nutí k zamyšlení. Měj klidný pátek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za komentář. Vzbudila jsem se o půl čtvrté ráno a hlavou mi šlo veršování říkám si to je dobré… Tak jsem vzala tužku a začala to psát. Šlo to samo a pak jsem zase usnula. Ráno jsem báseň jen trochu upravila… Jsou to už měsíce, co jsem nic nenapsala i když jsem chtěla hlava byla prázdná tak snad už to zase půjde… Já si moc přeji psát krásné a veselé básničky ale asi ke mně nepatří… Jinak si neumím vysvětlit, proč jsou mé veršovánky sice hezké, smutné a někdy i k zamyšlení…

      Vymazat
  2. Četla jsem si básničku vícekrát. Smutná sice je, ale má něco do sebe. Pro mě je spíš inspirací a výzvou. :-) To světlo, by měl každý člověk probudit sám v sobě. Nikdo jiný to udělat nemůže. :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ona vlastně nikdy není tma, když si světlo neseme v sobě :)

      Vymazat
  3. Tak to je úplně krásná báseň, plná emocí. Ano, je hodně smutná, ale je tam hodně odvahy to „vypsat do světa“. Obzvlášť ty poslední verše mě chytly.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já věřím tomu že ať už člověk bloudí v jakékoli závislosti vždy je cesta ven. Kdo v sobě má kousek naděje a vůle dokáže začít jinak a líp. O tom ty poslední veršíky jsou a mně se také líbí :)

      Vymazat