Jak vypsat se z bolesti
do veršíků smutek svůj vložit
tím zmírnit své starosti
co denně musím prožít.
Když cesta ztratí se
po slovech hořko je v ústech
špatné sny zdají se
ty chodíš po rozbitých mostech.
V tom všem ztratíš se
a lapáš po dechu.
Možná i zblázníš se….?
Před očima běží ti vztahové drama
zkoušíš jít po slepu
a ve tmě na chvíli si sama.
Tak nádech výdech
věnuješ pozornost jen svému dechu.
Proč často pleteš se v lidech?
Když pak musíš bránit se vzteku.
Co máš pochopit?
Co stále ti uniká?
Proč ty musíš procítit
vždy roli viníka…?
Který svým řevem
lidem klid bere
Nikdy nepoznáš předem
čím druhý tě nasere!!
Za sebe stydíš se
máš shrbená záda
druhý semeno zla zaseje
ale na tebe shnilá úroda padá…
A najednou už víš
chtělo to jen ticha chviličku
dříve než vztek ucítíš
v duchu zpívej si písničku.
Tak konečně pochopíš
že v lásce je síla
když ego umlčíš
i tvé srdce si zpívá…
Zbytečná je zlost
už víš, že jen sobě tím škodíš
je štěstím že řekla sis dost!!
A s klidným úsměvem na tváři už si životem chodíš……
Mám ráda tvé obrázky, malované s citem a z lásky. Ke všemu a všem, hlavně k sobě samé a není to sen. :-))
OdpovědětVymazatKrásné verše, které si čtu vícekrát, protože mě motivují. :-))
Ne nadarmo se říká, že zlost je pomsta na vlastním zdraví za cizí hloupost.
OdpovědětVymazat