POD HVĚZDAMI

 

Noční obloha letní

na ní vždy nekonečné množství hvězd

já čekám, až se setmí

na dlouhé pohledy na nebe

tam vidím některé ze svých životních cest…

 

Na jedné z nich jsem potkala tebe….

 

Tebe můj muži života

s tvým příchodem přišlo mnoho bouří

ale zmizela smutná nicota

a zeď mých zábran pod tvým dotekem se boří….

 

Ty přišel si mě učit, abych žila

a nezpomalila krok pod tíhou let

bral si mě takovou, jak jsem byla

co nechtěls, neměnil si hned…

 

Vždy si ke mně cítil lásku

všude o mně mluvil krásně

vím, že tvým snem bylo mít rusovlásku

a máš blondýnu, co píše básně….

 

A tak už sedmnáct let kráčíme vedle sebe

ten den

když za druha vybrala jsem si tebe

splnil se mi sen…

 

Cítila jsem k tobě lásku

k tomu žila chvíle krásné

přišla i zloba a fůra zmatků

řešení pro nás ne vždy šťastné….

 

Znám tvé rozmary mladé slečny

a umíněnost mámina mazánka

býváš únavně výřečný

kde je pravda to často pro mě je hádanka…

 

Možná přijde ti, že mám tě málo ráda

že po letech s vášní odešel všechen cit

věř mi, že bez lásky bych to s tebou dávno vzdala

také méně bavilo by mě žít….

 

Proč to tady všechno píši?

Abys věděl, že milovaný mnou vždy budeš

tu pod hvězdami ve své skrýši

vím jistě, že půjdu tam, kam ty půjdeš…