Já v noci měla krásný sen
v uších líbezná melodie mi zněla
za těmi tóny šla jsem ven
a tam ve světle hvězd krajina září celá.
Vidím rosou postříbřené květy
ve vodě obloha odráží cizí světy
já očima hledám hudebníka
který z not skládá tak nádherné věty
vše je pryč a slyším, jak na stolku mi budík tiká….
Proč krásných snů mám jako šafránu?
Místo nich vidím jen tu morovou ránu
co světem se šíří
a pach smrti sebou nese
ta nemoc na slabá místa v těle míří
lidé dobří nebojte se…
Kdo strach má, podlehne snáze
zlému viru co rovná se zkáze….
Ale nemusí tak být
i když ten bacil se valí jako rozvodněná řeka
je všude a skáče z člověka na člověka
porazí ho, vůle žít…
Žádné komentáře:
Okomentovat