""Dobrý den" řekla lež. "Dobrý den"
odpověděla pravda. "Nádherný den" řekla lež. Pravda se rozhlédla, aby
se ujistila, zda je to tak. Bylo.
"Nádherný den" řekla tedy pravda. "Ještě
hezčí je to jezero" řekla lež. Pravda se znovu rozhlédla, jestli je to tak
a souhlasila. Lež běžela k vodě a řekla: "Ta voda je ještě úžasnější.
Zaplavejme si." Pravda se dotkla vody svými prsty a voda byla opravdu
skvělá. Důvěřovala lži. Obě se svlékly a klidně plavaly.
Po chvíli vyšla lež z vody, oblékla si šaty pravdy a odešla.
Pravda nebyla schopná obléci si šaty lži, začala kráčet bez oblečení a všichni
se jí děsili, když ji uviděli. A tak se stalo, že dnes lidé raději přijmou lež
oblečenou za pravdu, než holou pravdu." - Jean-Leon Gerôme
Je to, jako s touto muchomůrkou krásně vypadá i jíst se dá, ale dobře nám po ní nebude. Pokaždé když jedeme na hřiby neodolám a tuto houbu si vyfotím.
A také se nám lež za pravdu převlékla v případě té nemoci, co tak řádí po naší planetě. Pravda je že když se tento vir zakousne tam kde má živnou půdu jako je obezita, vysoký tlak, cukrovka a kde imunita je takřka nulová většinou to končí smrtí. Ano i mě zemřela dobrá známá, ale ona měla všechny výše zmiňované nemoci + vysoký věk. Soused z ulice 38 let věřil doslova všemu co se objevilo v mediální masáži o smrtonosném viru bez desinfekce a roušky neudělal krok. Jeho kolega v práci vir dostal a tak i on musel na test. Druhý den po té co se dozvěděl, že je nemocný dostal horečku den třetí ho odvezli do nemocnice a den čtvrtý umřel. On si ve stejný den nechal udělat testy dva ten čínský a pak si zaplatil ještě jiný. Výsledek toho druhého testu byl, že je zdravý přišel ale s denním zpožděním. Umřel tedy na strach.
Lež se nám tu prohání v kabátě pravdy a většina národa jí slepě věří. Možná by stačilo jen otevřít oči použít zdravý rozum a začít se ptát co se skrývá za touto celosvětově propagovanou lží..
Jak už jsem psala v jedné ze svých veršovánek nelžu sobě ani člověku žádnému ale stále se mi opakuje že pokud mluvím pravdu lidi mi nevěří. Pokud lžu tak ano. Moje máma by mě měla znát za těch skoro 50 let, a přesto ji musím pravdu balit do omáčky slov. Když lžu vše mi věří.
Když jsem se ptala
svého rytíře co si o tom myslí řekl že si mám našlápnou do parlamentu, že ty
lži lidem podám alespoň trochu srozumitelně a nikdo to nepozná. Někdy se sama
sobě divím proč se ho na něco ptám ale zase je u nás veselo. A smích jak se říká,
je nejlepší fáč na vše.
Moji sněhuláci na okně se dočkali letos prvního ledu, co
maluje mráz. Škoda že to vydrželo jen pár hodin. Tyto malůvky jsou vždy moc
krásné. No zima má ještě čas tak třeba bude letos i sníh.
V některém z tvých článků jsi zmínila, že v této době se ukazuje kdo je kdo. Kdo čemu věří, kdo jakou má pravdu. Samozřejmě každý člověk má svoji pravdu a přesto nejede vlak. Ovšem pokud se člověk podívá sám do sebe, tak ty oči otevře a najednou mu začne docházet, že tu něco nesedí, že i s názorem druhého člověka může souhlasit, navíc když se k tomu přidá ještě nějaká zkušenost s tím spojená. Lidé se rozdělují do dvou, či více skupin, ale všichni máme jedno společné. Chceme, aby bylo už dobře.
OdpovědětVymazatSněhuláčky máš krásné. :-) Jedna moje známá mi poslala foto se sněhem, když jela se svým přítelem z práce domů, tak se třeba dočkáme taky. :-)
V souvislosti s covidem nesedí hodně věcí. Vláda nám lže, ale zdá se mi, že i oni už toho začínají mít dost. Tak nezbývá než věřit že bude brzo líp.
VymazatStrach a nemyslím obyčejnou pochopitelnou obavu, ale takový ten skoro panický strach, je podle mě jako otevřená brána, jako by se tomu člověk poddal už předem. Musíme věřit, že jednou (snad brzo) zase bude lépe a současně myslet na to, že by bohužel mohlo být i podstatně hůř.
OdpovědětVymazatAno strach je mocnou zbraní v rukách lidí co ji umí používat. V této době si člověk není jistý ničím. Ale jednou to skončit musí a pak snad bude zase svět normální (v mezích možností).
Vymazat